|
|
Post-kolonová derivatizace v HPLC pro analýzu aminokyselin
Vaňkátová, Petra ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Proteogenní aminokyseliny jsou základní stavební jednotkou proteinů. Jejich analýza má význam v mnoha oborech, především v lékařství. Tato práce se zabývá jedním ze způsobů derivatizací aminokyselin za účelem zvýšení jejich absorpce v UV oblasti - postkolonovou derivatizací oxidem měďnatým. Je to rychlá, robustní a nenáročná metoda. Vzhledem k současnému trendu analýzy volných aminokyselin je tato práce zaměřena na prostředí HILIC separace.
|
|
|
HPLC stanovení gallové kyseliny jako možného produktu enzymatické reakce šikimové kyseliny, NADP+ a šikimátdehydrogenasy.
Smolejová, Jana ; Červený, Václav (vedoucí práce) ; Nesměrák, Karel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem HPLC metody pro stanovení vybraných chemických látek účastnících se enzymatické reakce, při níž vzniká gallová kyselina. Jedná se o separaci složek reakční směsi, kde výchozími látkami reakce jsou šikimová kyselina, NADP+ , enzym šikimátdehydrogenasa (SDH) extrahovaný z petržele a předpokládaným (hledaným) produktem je gallová kyselina. Byly vyvinuty dvě metody stanovení pomocí běžně používané kolony s chemicky vázaným oktadecylem na silikagelu a kolony Hypercarb s porézním grafitovým uhlíkem. Pro obě stanovení byla použita UV detekce. Separace pomocí kolony C18 je vhodná zejména pro kvantifikaci výsledku reakce. Z důvodu překryvu píků šikimové kyseliny a NADP+ je však nutné sledovat současně absorbanci při 212 i 260 nm. Obě látky lze stanovit přepočtem z kalibrací na základě toho, že šikimová kyselina neabsorbuje při 260 nm, zatímco NADP+ absorbuje při obou. Separace pomocí kolony Hypercarb je vhodná pro studium průběhu reakce, neboť jsou na chromatogramech vidět další produkty, popř. meziprodukty. Stanovení pomocí této kolony se vyznačuje vyšší citlivostí a nižšími limity detekce. Z měření reakčních směsí vyplývá, že pro analýzu kolonou C18 je nejvhodnější složení reakční směsi z TRIS-HCl (tris(hydroxymethyl)aminomethan hydrochlorid) pufru o pH 9, 1·10−2 mol...
|
|
|
Post-kolonová derivatizace v HPLC pro analýzu aminokyselin
Vaňkátová, Petra ; Coufal, Pavel (vedoucí práce) ; Sobotníková, Jana (oponent)
Proteogenní aminokyseliny jsou základní stavební jednotkou proteinů. Jejich analýza má význam v mnoha oborech, především v lékařství. Tato práce se zabývá jedním ze způsobů derivatizací aminokyselin za účelem zvýšení jejich absorpce v UV oblasti - postkolonovou derivatizací oxidem měďnatým. Je to rychlá, robustní a nenáročná metoda. Vzhledem k současnému trendu analýzy volných aminokyselin je tato práce zaměřena na prostředí HILIC separace.
|
|
|
Elektroforéza v krátké kapiláře s duální detekcí.
Kaliba, David ; Opekar, František (vedoucí práce) ; Jelínek, Ivan (oponent)
Kapilární zónová elektroforéza je analytická metoda, která je hojně využívána v laboratořích při řešení řady analytických problémů. Tato diplomová práce popisuje jedno z mnoha využití kapilární elektroforézy v unikátní instrumentální sestavě tvořené krátkou kapilárou a duálním detektorem kombinujícím bezkontaktní vodivostní a optickou UV detekci v jednom místě separační kapiláry. V první části byla laboratorní sestava testována separací jednoduchých anorganických a organických iontů. Testovány byly obě části duálního detektoru pomocí sodných, draselných, tyraminových a histidinových iontů. Experimentálně zjištěné mobility použitých iontů byly srovnány s mobilitami vypočtenými z tabelovaných hodnot. V druhé části byla sestava vyzkoušena při analýze látek ve složitějších reálných matricích, tvořených lékovými formami Acylcoffinu a B-komplexu od společnosti Zentiva, a.s. Z každé lékové formy byl vybrán jeden analyt, kofein z Acylcoffinu a thiamin z B-komplexu, u kterého byla některou z kalibračních metod stanovena jeho koncentrace. Koncentrace vybraného analytu byla následně srovnána s deklarovanou hodnotou uvedenou výrobcem lékové formy. Klíčová slova: kapilární elektroforéza; krátká kapilára; bezkontaktní vodivostní detekce; UV detekce; biologicky aktivní látky.
|
|
|
Biogenní aminy v pivu
Čiháková, Dagmar ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Braný, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá technologickým procesem vaření piva, popisuje suroviny potřebné pro jeho výrobu a poukazuje na prospěšné a škodlivé látky obsažené v pivu jako jsou biogenní aminy (BA). Dále je zde sepsána problematika biogenních aminů v potravinách a především v pivu, kde se jedná se o histamin, putrescin, kadaverin, tyramin a tryptamin. Uvedené BA byly v praktické části stanovené ve světlých spodně kvašených pivech z tuzemských minipivovarů a velkých průmyslových pivovarů.
Pivo je dle legislativy považováno za bezpečnou potravinu, obsahuje velkou škálu zdraví prospěšných látek, jako jsou vitaminy skupiny B, bílkoviny, sacharidy, minerály, rozpustná vláknina a polyfenolické sloučeny, které mají antikarcinogenní, antioxidační a antimikrobiální účinky. Na druhou stranu najdeme v pivě i látky škodlivé jako alkohol, těžké kovy, N-nitrosaminy, aromatické uhlovodíky, polychlorované bifenyly, dusičnany a biogenní aminy.
V druhé části literární rešerše je shrnuta problematika BA v některých potravinách a nápojích, jejich chemická struktura, způsob jak vznikají a jejich negativní účinky na lidský organismus. BA jsou přírodní, biologicky aktivní látky, které jsou důležité pro lidský organismus. Jejich nadměrné množství v pivu je toxické pro lidský organismus. Ethanol obsažený v pivu snižuje aktivitu enzymu monoaminoxidasy a to vede ke snížené schopnosti odbourávání BA. U konzumentů může intoxikace BA zapříčinit bolení hlavy, zvracení, hypertenzi, alergické reakce, vyrážku a i ztrátu vědomí, proto by měl být obsah těchto látek sledován.
V praktické části byly analyzovány vzorky světlých spodně kvašených piv. Do první skupiny vzorků byla zařazena piva nefiltrovaná a nepasterovaná z minipivovarů, ve druhé skupině byla piva filtrovaná a pasterovaná z velkých pivovarů. Pomocí HPLC byly v pivech stanovovány vybrané BA (histamin, putrescin, kadaverin, tyramin a tryptamin). Výsledné hodnoty poukazují, že až na výjimky, se v tuzemských pivech vyskytují biogenní aminy ve velmi malých koncentracích a splňují tak legislativní požadavky. Porovnány byly také výsledky mezi dvěma skupinami vzorků, ukázalo se, že pivo z minipivovarů není příliš kontaminováno, jak bylo původně předpokládáno. Ukazuje to na dobré technologické postupy při výrobě piva i v takto malých zařízeních.
|
host ::
RSS.